Nejstarším Dršťákem, na kterého jsem narazil při probírání matrik farního úřadu Vrahovice (Wrahowitz), který měl ve správě i farnost v Držovicích (Drzowitz) byl Anton Dršťák, syn Pawla Dršťáka a jeho ženy Ludmily Dršťákové, rodným jménem pravděpodobně Loudilové z Mostkovic.
Zápis v církevní matrice fary ve Vrahovicích o narození Antona Drschtiaka ze dne 5.1.1800
Anton Dršťák se narodil v Držovicích dne 5. ledna 1800, při čemž se mi ale zatím nepodařilo přesně vypátrat odkud pocházeli jeho rodiče. Ale v Držovicích to bohužel nebylo, tady koupil jeho otec Pavel chalupu číslo popisné 25 až někdy po roce 1800. Na situační katastrální mapě Držovic z roku 1833 ale už můžeme dům Dršťáků č.p. 25 dobře identifikovat.
Císařský povinný otisk katastru Držovic z roku 1833 s domem Dršťáků č. 25
Anton Dršťák se roku 1829 oženil s Annou Chytilovou, dcerou chalupníka z Vrahovic. Dne 25. července 1830 se jim pak narodil syn Vincenc (Winzenz). Anton Dršťák se dožil věku 70-ti let a zemřel 21. července 1872. Jeho žena Anna jej přežila o 8 let a zemřela 2. srpna 1880.
Zápis v církevní matrice fary ve Vrahovicích o narození Winzenze Drschtiaka ze dne 25.7.1830
Vincenc Dršťák si ve svých 23 letech vzal za manželku Mariannu Pokornou, dceru domkáře Františka Pokorného ze Stichovic a jeho ženy Františky, rozené Ševčíkové, dcery Mostkovického rolníka Josefa Ševčíka. Dne 21. listopadu 1854 se jim narodil pokračovatel rodu, syn Andreas (Ondřej) Dršťák.
Zápis v církevní matrice fary ve Vrahovicích o narození Andrease Drschtiaka ze dne 21.11.1854
Vincenc Dršťák bohužel zemřel poměrně mlád, ve 45 letech dne 7. října 1875. Jeho manželka Marianna Dršťáková, rozená Pokorná, která byla o 6 let mladší, jej přežila o 8 let a zemřela dne 10. března 1883.
Dršťáci se bohužel v minulosti obvykle nedožívali příliš vysokého věku. Příkladem budiž Andeas (Ondřej) Dršťák, který zemřel už ve věku 30-ti let v roce 1884. Naštěstí pro nás se ale ještě před tím stihl v roce 1879 oženit s Josefou Vydrovou, narozenou 19. ledna 1860, dcerou pololáníka z Kostelce a jeho ženy Marianny Vydrové, rozené Vaňkové z Unčovic. Dne 23. září 1881 se jim narodil syn František Dršťák, pozdější ředitel měšťanské školy v Kostelci na Hané a zakladatel kosteleckého rodu Dršťáků.
Zápis v církevní matrice fary ve Vrahovicích o narození Františka Dršťáka ze dne 23.9.1881
Josefa Dršťáková-Vydrová nežila o mnoho déle než její manžel a zemřela v 31 letech dne 11. března 1891.
Držovice, říjen 2014
Malý František Dršťák tedy přišel o otce ve třech letech a zcela osiřel v deseti. Možná i tato okolnost se podepsala na celoživotní Františkově houževnatosti a cílevědomosti. Jako oboustranný sirotek vyrůstal a studoval u příbuzných v blízkém Kostelci.
Už ve studentských letech se František věnoval ochotnickému divadlu, hrál v místním orchestru a zpíval v místním sboru. Tyto Františkovy geny pak přešly i do dalších generací jeho rodu.
Po studiu se František Dršťák stal učitelem a od roku 1903 působil na Drahansku, v podhůří Drahanské vrchoviny.
Zde potkal svou pozdější životní družku Marii Bedaňovou z Otinovsi, se kterou se oženil a kterou si odvedl zpátky do Kostelce. V Kostelci až do svého předčasného úmrtí 24. března 1933 působil v místní Měšťanské škole.
František Dršťák – Drahany 1903 Marie Bedaňová – Otinoves 1903
Dům v Kostelci, ve kterém bydleli Dršťákovi – 1906
V roce 1907 se manželům Františkovi a Marii Dršťákovým narodil nejstarší syn Jaroslav. O dva roky později roku 1909 se pak narodil prostřední syn Františka Dršťáka, Vladimír.
1912 Jára a Vláďa Dršťákovi 1915
Rodina Františka Dršťáka 1916
21. července 1917 se pak Františkovi s Marií narodil jejich nejmladší syn, který dostal jméno Zdeněk. Jak jistě správně tušíte, jde o patriarchu naší – rýmařovské – větve Dršťáků.
Zdeněk Dršťák – jaro 1918 S prarodiči Bedaňovými – jaro 1918
František Dršťák zpočátku v Kostelci působil jako učitel, předseda místní a později obvodní školní rady a nakonec od roku 1926 jako její ředitel.
Rodina Františka Dršťáka v létě roku 1925
Aktivně činný byl František i se svou chotí Marií i v kosteleckém Sokolu a dlouhodobě působil i ve funkcích zástupce starosty, obecního pokladníka a kronikáře obce. Kromě lásky k ochotnickému divadlu které řadu let vedl a působil rovněž jako režisér a stejně tak i k Sokolu, když byl čelním hybatelem stavby nové sokolovny, se František věnoval i dalšímu svému velkému koníčku – fotografování.
Poslední dochovaná fotografie rodiny Dršťáků z roku 1930
Zakladatel kostelecké větve Dršťáků, která se v dalších generacích rozdělila na větev pražskou a na větev rýmařovskou, František Dršťák zemřel v jedenapadesáti letech, dne 24. března 1933.
Z pohřbu Františka Dršťáka 27. března 1933
Oba starší bratři – Jaroslav i Vladimír – se později po studiích přestěhovali do Prahy, kde založili vlastní rodiny a oba se profesně věnovali elektrotechnickým a elektronickým oborům.
Vdova Marie Dršťáková se svými syny Jaroslavem a Vladimírem a s Jaroslavovou budoucí chotí Alžbětou na barrandovských terasách v Praze někdy v roce 1935.
Nejmladší Františkův syn Zdeněk Dršťák dokončoval v té době Obchodní akademii v Prostějově a horlivě prožíval své první lásky.
Ale o tom budou až následující epizody, pokud se k nim někdy dokopu…